Ukazka plemene našich koníků
HISTORIE:
Anglický plnokrevník vznikl z domácích koní chovaných v Anglii zvaných „hobby“. Jejich křížením s orientálními hřebci vznikl tzv. cob, který se stal později zakladatelem tohoto plemene.
Do Anglie bylo v 17. století přivezeno mnoho arabských koní a to nejen hřebců, ale i klisen. Potomstvo těchto klisen se vyznamenalo na dostihové dráze. Později se klisny nazývali „royals mares“. V této době (kolem roku 1680), se začalo s chovem anglického plnokrevníka.
Příslušníci tohoto nově vzniklého plemena se používali v dostizích, které se tehdy v Anglii s oblibou pořádaly a velmi se rozmohly.
Roku 1791 vyšel prví svazek knihy nazvané „ General Stud Book“. Jsou v něm zapsaní všichni koně až do roku 1709, kteří vynikli na dostihové dráze a v chovu a kteří dali vznik anglickému plnokrevníku. Tato plemenná kniha byla současně uzavřena. To znamená, že do této knihy nemůže být zapsán žádný kůň, který svými předky nenavazuje z obou stran (matkou i otcem) na některého z předků, kteří byli zapsáni do prvního svazku General Stud Book, a neprokáže jistou minimální výkonnost na dostihové dráze. Výjimkou byl pouze francouzský Durbar, u kterého nebylo možno prokázat takový původ po rodičích . Ale on sám a jeho potomstvo podávají na dostihové dráze vynikající výsledky. To platí zejména o hřebci Tourbillon narozeném roku 1928. Po dlouhých jednáních byli tak jak Durbar, tak i jeho potomstvo zapsáni v roce 1946 do francouzské plemenné knihy anglických plnokrevníků.
Později v Anglii vyšli další svazky plemenné knihy plnokrevníků. Obdobné plemenné knihy se zakládaly i v ostatních státech a také u nás, všechny ovšem navazují na anglickou General Stud Book.
Český teplokrevník -Jak už jméno napovídá, vzniklo toto plemeno v Čechách a to již za dob Rakouska – Uherska. Základem jsou různé typy polokrevníků – Gidran, Nonius, Furioso, Przedswit. Pro zvýšení mohutnosti se koncem 19. století v chovu využili oldenburští a východofríští hřebci, po druhé světové válce se využili i trakénští, holštýnští, angličtí a hanoverští koně. Velký podíl na vyšlechtění českého teplokrevníka má hřebčín v Hostounia v Kladrubech. Plemenná kniha dovoluje využít v chovu i jiná plemena, například anglický plnokrevník, francouzský jezdecký kůň, arab, angloarab a další. Zajímavostí v chovu českých teplokrevníků jsou koně Kinských (více Kinský kůň).
Český teplokrevník je mohutný silný kůň se silnou kostrou. Hrubší hlava je úhledná a krk silný a široce nasazený na mohutný trup. Kohoutek je málo výrazný. Hřbet je široký a dlouhý stejně jako záď. Kopyta jsou většinou kvalitní, občas plochá. Hříva a ocas jsou velmi husté.
Český teplokrevník je poměrně dlouhověký, skromný, nenáročný a vytrvalý kůň. Také je velmi ovladatelný, ochotný a učenlivý. Právě kvůli svému temperamentu jsou tito koně využíváni pro všechny druhy jezdeckého sportu a to i včetně vozatajství. Může se však používat i k lehčí zemědělské a lesní práci.
Nejznámější a nejúspěšnější linií je linie Bystrý. Zakladatelem by hřebec 469, který se narodil v roce 1919. Tato linie se vyznačuje mohutností, kratším, méně vydatným chodem a strmější a kratší spěnkou. Jsou to hnědáci.
Náhledy fotografií ze složky A1/1, ČT